Co je vlastně Manga?

11. června 2010 v 18:06 | » Kotia Shikayore «
Předem prosím, nekopírujte tento článek! nebo se alespoň zeptejte a zveřejněte zdroj! =.="



Něco obecně....

Manga (japonsky: 漫画, hiragana: まんが, katakana: マンガ) je  japonské označení pro komiks, nakreslený stylem, který se vyvíjel v Japonsku po druhé světové válce. Podle některých zdrojů však má tento styl kresby mnohem delší historii, sahající do 11.-13. století.
  Manga je v Japonsku velmi oblíbená a čtou ji nejenom děti, ale i dospělí a údajně pokrývá 40 % všech tištěných japonských publikací. Manga se v Japonsku vydává nejdříve v časopisech (po jednotlivých kapitolách), ve kterých se nachází více sérií od různých autorů (autor mangy se nazývá Mangaka). Pokud je série úspěšná, je celý příbeh vydán samostatně, jako sešit s několika kapitolami. Tomuto sešitu se pak říká  tankóbon. Příběhy vyskytující se v manze jsou také častým námětem animovaných seriálů, známých jako anime. Nezřídka pak na motivy mangy vznikají konzolové a počítačové hry, knihy a další.
   Styl kresby, který je pro mangu typický, zahrnuje velké oči, rafinované tvary účesů, malý a špičatý nos, různé velikosti a tvary bublin a časté používání citoslovcí, především pak onomatopoí. Manga je, na rozdíl od amerických komiksů, tištěna pouze černobíle a také se vyznačuje opačným směrem čtení, tedy z prava do leva. Komiksy s podobným výtvarným pojetím vznikají i v Koreji, Číne, USA ( kopíranti xD)a dalších zemích. Také v ČR začínají vznikat první díla, která napodobují tento styl. V roce 2009 vyšel první český sborník mangy, Vějíř a na rok 2010 se připravuje jeho další díl...

Něco o původu názvu

Manga japonsky 漫画, doslova znamená humorné obrázky. Poprvé se toto slovo objevilo na konci  18. a začátku 19.století v díle Santó Kjódena Šidži no jukikai, později pak ve velmi známém díle Hokusai manga, které nakreslil Kacušika Hokusai. Dnes je manga překládána jako komiks, kresba, nebo karikatura.


Trochu Historie naší japonské posedlosti ^^

předválečné období

Podle některých zdrojů se historie mangy, a tudíž historie japonského komiksu, datuje do 11. až 13. století. Z této doby pochází přibližně 1200 svitků, známých jako Čoju džinbucu giga emaki, které údajně nakreslil buddhistický mnich. Schodt Frederik považuje za předka mangy také  dřevoryty pocházející ze 17. -20. století. Tyto dřevoryty jsou známé jako ukijo-e. Podle jiných zdrojů se však tyto díla nedají považovat za přímé předky dnešní mangy.
Slovo manga poprvé použil až Santó Kjóden v díle Šidži no jukikai, později, v roce 1814 umělec Kacušika Hokusai. Ten v létech 1814 až 1849 vydal své 13 svazkové dílo (po jeho smrti pak vyšly ještě další dva svazky) Hokusai manga, které podle některých zdrojů ovlivnilo styl kresby a humoru pozdějších děl.
Na konci 18.století začaly v Japonsku vznikat první tištěné knihy pro dospělé, které obsahovaly ilustrace a v nich umístěný text. Těmto knihám se říkalo kibjóši (v případě více-svazkových děl pak gókan) a jejich obsahem byly často humorné, satirické i romantické příběhy. V polovině 19.století však kibjóši vlivem cenzury ze strany státu úplně vymizely a proto se také nepovažují za přímé předky mangy. Za opravdový vznik mangy se považuje až období před a po druhé světové válce.
Před válkou, na konci 19. a začátku 20. století vycházely levné časopisy pro děti, které obsahovaly jednoduché kreslené příběhy. Později se tato periodika zaměřila na užší skupiny čtenářů. Především kvůli rozdělení škol na dívčí a chlapecké začaly vznikat tituly určené pro chlapce a dívky. První, výhradně dívčí časopis vyšel v roce 1902 a jmenoval se Šódžo kai (což znamená Svět devčat)

    Po druhé světové válce
Větší popularitu a vývoj však manga zaznamenala až v době okupace Japonska. Tehdy se měnila japonská ekonomika i politická situace. Na veškeré nově vznikající díla se vztahovala přísná cenzura, která zakazovala jakákoliv válečná témata. I přes takto nepříznivou situaci začaly vznikat nové časopisy pro děti, ve kterých se objevovaly jednoduché kreslené příběhy. Tyto časopisy se tiskly na levný papír a titulní stránky byly jasně červené, proto se jim říkalo akahon (doslova červená kniha)
Asi nejvýznamnějším umělcem té doby byl Osamu Tezuka . Jeho práce výrazně ovlivnila styl kresby tehdejších umělců a některé prvky se v manze objevují i dnes. Do té doby se jednotlivé ilustrace kreslily bez perspektivy, z pohledu třetí osoby a úhel, pod jakým čtenář pozoroval obraz se neměnil. Až Tezuka, který se inspiroval ve filmu a především v disneyho animacích, začal využívat moderních vypravěčských postupů a aktivní práci s kamerou. Jeho první dílo, které se výrazněji proslavilo, vyšlo v roce 1947 pod názvem Šin Takaradžima (česky Nový ostrov pokladů) a později pak Tecuwan Atomu (japonsky 鉄腕アトム), na západě známý jako Astro Boy. Další významnou kreslířkou byla Mačiko Hasegawa, známá svou sérií Sazae-san, která poprve vyšla v roce 1946 a vychází dodnes.
V padesátých letech začala manga získávat na popularitě a trh s komiksovými příběhy se začal rozšiřovat. První generace mladých čtenářů mangy začaly dospívat, ale na rozdíl od svých předchůdců komiksové příběhy četli i nadále. Začaly tak vznikat první příběhy pro starší děti a posléze i pro dospělé. Mnoho umělců a autorů také navázalo na úspěšný Tezukův styl a následně jej zdokonalovali. S příchodem starších čtenářů se začaly vyvíjet i nové žánry a příběhy se stávaly složitější a delší. Jednotlivé příběhy se proto začaly více zaměřovat na užší skupiny čtenářů. Z této doby pochází i dva hlavní směry - šónen, zaměřen svým obsahem na chlapce a šódžo, určen primárně pro dívky. Až do roku 1969 však dívčí, šódžo mangy nezískaly na popularitě. Většina tvůrců a umělců byli muži, kteří svými příběhy nedokázali mladé dívky a ženy zaujmout. Až v roce 1969 vznikla skupina Nidžújonen Gumi (česky Skupina roku 24; většina autorek se narodila v roce 24 období Šowa , tedy v roce 1949), ve které působily mladé autorky a zaměřily se na žánr šódžo.
V následujícím období (od počátku 70. let dodnes) si žánr shoujo vyvinul vlastní unikátní vzhled i podžánry. Mezi ty patří například šódžo manga zaměřená na dospělé ženy - džosei (japonsky  女性), často nazývaná redísu (japonsky レディース) či redikomi (japonsko レディコミ). Dalším příkladem podžánru šódžo jsou například mahó šódžo ( japonsky 魔法少女), neboli magické dívky, ve kterých jsou hlavní hrdinky obdařeny magickou silou. Manga zaměřená na chlapce a muže se vyvíjela podobně. Příběhy označené jako šónen se zaměřily na mladé chlapce, většinou do 18 let, zatímco seinen mangy byly určeny pro dospělé muže. Tyto podžánry šónen mangy často zobrazovaly příběhy superhrdinů, akční, humorné i hororové příběhy, později i mírně explicitní, či přímo sexuální témata.

Současnost

Další vývoj trhu s mangou v japonsku proběhl s rozšířením levného a dostupného tisku v 70. letech 20. století. Začala tak vznikat malá, nezávislá vydavatelství, která umožnila amatérům publikovat jejich tvorbu. Této amatérské tvorbě se později začalo říkat dódžinši a v počátcích se jednalo o původní autorskou tvorbu. Zatímco velká nakladatelství, zaměřená na mainstream vydávala známé příběhy, tento nový trh s amatérskou tvorbou obsahoval velké množství experimentů a nových žánrů.
Obrovský zájem o dódžinši dal v roce 1975 vzniknout setkání ( conu) známé jako Comic Market, kde se každoročně schází skupiny amatérů i jednotlivců publikující mangu. Toto setkání se stalo místem pro prodej a šíření dódžinši a během následujících 10 let se rozrostlo co do počtu autorů i návštěvníků. Největší boom nastal v létech 1986 až 1992, kdy se Comic Market začal pořádat dvakrát do roka a stal se tak největší akcí svého druhu (v roce 2000 proběhl již 58. Comiket a během dvou dní jej navšívilo více jak 800 000 návštevníků). Vznikly také nové časopisy zaměřující se na amatérskou tvorbu (např. v 70. létech June či Manga kissatengai a později v 80. létech Puff nebo Comic Box) a také malé společnosti, které vydávaly dódžinši.
Amatérská tvorba byla oproti mainstreamovému trhu zvláštní také velkým množstvím dívčí mangy. Zatímco hlavní směr se soustředil z větší části na šónen (v roce 1993 se jednalo až o 78% veškerých titulů), na Comic Marketu bylo kolem roku 1989 více jak 80% autorek tvořících dívčí, šódžo mangu.

Manga u nás v ČéeR xD

V České Republice je historie mangy spjata s anime, které se začalo objevovat na českých sci-fi a fantasy conech již v roce 1999 a 2000. V roce 2000 se na akci jménem Raucon objevil první program zaměřený na Japonsko, anime a mangu. V tomto roce také vzniklo sdružení fanoušků s názvem Česko-slovenský klub přátel mangy a anime, pod záštitou sci-fi klubu Terminus a Československého fandomu Toto sdružení později pořádalo program zaměřený na mangu a anime, který byl součástí setkání Parcon v roce 2001. Až do roku 2004 fanouškové anime a mangy pořádali setkání na různých conech, jako malou část programu. První samostatná akce s názvem AnimeFest se uskutečnila až 8. a 9. května v brně na které se sešlo přes 200 návštěvníků. Toto setkání fanoušků probíhá každoročně na začátku května a pořádá jej občanské sdružení  Brněnští otaku.
Během tohoto období začaly vznikat také první, neoficiální překlady mang, které se mezi čtenáři a fanoušky šířily přes internet. Až do roku 2008 na českém trhu žádná manga oficiálně nevycházela (již dříve se však objevovaly některé korejské tituly nazývané manhwa). První titul byl v roce 2008 vydán nakladatelstvím Zoner Press a jednalo se o mangu Dveře chaosu. Tituly, které následovaly jsou např. Gravitation a Temné Metro. Další nakladatelství, která později začala vydávat mangu v ČR, jsou Albatros (manga Romeo a Julie), Talpress (manga Motýlek) či polské nakladatelství Hanami (manga Balzamovač). 


Hlavní směry mangy

Šódžo manga (Shoujo)

Šódžo manga je určená pro dívky a ženy. V Japonsku, na rozdíl od Západu, dívky a ženy mangu čtou a je spíše výjimkou, když ji někdo nečte. Také značná část chlapců a mužů čte dívčí mangu (přestože jich to přizná jen málo).
První příběh, který lze považovat za šódžo mangu, napsal Osamu Tezuka někdy v 50. letech a vyšel pod názvem Ribon no Kiši (Rytíř Mašle). Hlavní postavu tehdejší šódžo mangy tvořila dívka, typický příběh byl romantický nebo se zabýval vztahy mezi matkou a dcerou. Začátkem sedmdesátých let se šódžo manga adaptovala některá témata shonen mangy, např. Sci-fi příběhy, a přidala další vlastní témata. Od té doby rozhodně nelze šódžo mangu považovat jen za jednoduché romantické příběhy. Od konce sedmdesátých let navíc šódžo manga ani netvoří jednolitý blok - mahó šódžo, fantasy a yaoi se stávají samostatnými proudy oddělenými od "mainstreamu".
Typické šódžo jsou: Sailor moon, Magic Knights Rayearth
(mahó šódžo), Kodoma no Omocha, Slayers (komediální), Fušigi júgi, Vision of Escaflowne(fantasy), Hana Yori Dango (romantický), Šódžo kakumei Utena (art), haibane Renmei(drama, art).
Také dost dívek/žen čte šónen mangu a přestože stále platí základní rozdělení na šódžo a šónen, tyto dva směry se dosti prolínají a kopírují od sebe navzájem tak, že brzy pravděpodobně přestane být toto dělení užitečné.

Mahó Šódžo

Mahó znamená magii a šódžo dívku. Mahó šódžo pak označuje druh mangy určený především pro dívky základní školy. Její nejznámější představitelkou je Sailor moon
Hlavní hrdinkou bývá dívka, která získá magické schopnosti, jež pak využívá k záchraně světa, nebo jí naopak pomáhají vyrovnat se s dospíváním. Častým prvkem mahó šódžo mangy je nějaké mluvící zvířátko či plyšová hračka hlavní hrdinky. Ta pak dává hlavní hrdince spoustu dobrých rad, kterými se bohužel hrdinka málokdy řídí.
Získané magické schopnosti nemusí být nijak zvlášť ohromné, třeba v Magical Stage Fancy Lala se hlavní hrdinka proměňuje v sebe samu o deset let starší. To jí umožňuje získat ve starší podobě vysněné místo modelky a herečky. Většinou ale magické schopnosti spočívají v transformaci na málo oblečenou vyvinutější hlavní hrdinku s velmi dobrými znalostmi bojového umění a občas také kouzel.
Typičtí zástupci:
SailorMoon, Pretty Cure, Magic Knights Ravyearth, Kamikaze kaitou Jeanne, Wedding peach.

Šónen manga

Šónen jsou většinou mangy akčně nebo sportovně zaměřené (jsou i výjimky, které mají nádech humoru), případně ještě mangy žánru rabukome.
Klasickými zástupci těchto mang jsou třeba Dragonball, Fullmetal Alchemist, Naruto, bleach, Prince of tennis, Hikaru no Go, Hunter x Hunter, one piece apod ^^

Rabukome

Rabukome, neboli "Love Comedy" je početná rodina anime a mangy romanticko-humorného obsahu. Cílovou skupinou bývají primárně chlapci, popularita známých titulů však překračuje všechny věkové i druhové hranice. Typičtí zástupci: Love Hina, Mahó Sensei Negima!, School Rumble, Ichigo 100%, Oh! My Goddess, To Heart, Kimagure Orange Road'.

Jaoi/šónen-ai

V tomto typu mangy se objevuje vztah mezi muži, a to většinou na sexuální úrovni - stále se však nejedná o hentai. Mezi známé šónen-ai patří například Boys Next doos (由 貴 香織里, Kaori Yuki), Gravitation (村 上真紀, Maki Murakami), Zetsuai (尾崎南, Minami Ozaki), Fake (真東 砂波, Sanami Matoh), … Rozdíl mezi jaoi a šónen-ai je v tom, že v jaoi dosáhne vztah sexuální úrovně, kdežto v šónen-ai dojde maximálně k polibku.

Juri/šódžo-ai

Tento typ mangy má podobnou náplň jako yaoi a shonen ai, jen je zaměřen na vztah dvou dívek, a to většinou spíše na platonické úrovni (šódžo-ai) než na sexuální (yuri). Mezi nejznámější mangy s tímto zaměřením patří Shoujo Kakumei Utena, Card Captor Sakura, Maria-sama ga Miteru, Pieta (manga), Yokohama Kaidashi Kikó, Onii-sama E,Strawberry panic, Kašimaši ~ Girl Meets Girl a další. Nejznámější japonsko-anglickou překladatelskou skupinou mangy tohoto typu jsou lililicious (viz odkazy).

 Seinen a džosei manga

Tyto žánry jsou určené pro mladé dospělé, obvykle ve věku 18-30 let, ale mohou být i pro výrazně starší.
Džosei (také znamé jako redísu (レディース) nebo redikomi (レディコミ), doslova "dámský komiks"), je žánr psaný a kreslený převážně ženami pro dívčí a dospělé čtenářky. Zabývá se hlavně každodenním životem hrdinek a jejich problémy. Může se odehravát i na střední nebo vysoké škole, ačkoli spíše pokrývá život dospělých žen. Stylově bývá více konzervativní a realistické nežli šódžo. Také z kresby mizí velké oči hrdinek, rys typický pro šódžo mangu (existuje teorie: "Čím naivnější a světem méně protřelá hrdinka, tím větší oči"). Džosei též popisuje realističtější vztahy, nebývají tak idealizované jako v šódžo. Typickými zástupci džosei jsou Honey and Clover, Bara no Tame ni, I.S. nebo také Paradise Kiss
Seinen má pestrý výběr uměleckých stylů, od Avantgardy až po pornografii. Námětově není přiliš vyhraněné. Většinou lze seinen identifikovat nepřítomností furigany. Nepříliš typickým zástupcem seinen je anime a manga Aria a její předchůdce Aqua od Amano Kozue.

Hentai

Hentai je pornografická manga, zaměřená na dospělé. Hentai má mnoho podžánrů, mimo jiné: BDSM, Bestiality, Futanari, Lolicon, Shotacon, Deformity, Bukkake, Tentacle…

pojmy:
Dódžinši Šódžo, Šónen spíše známe jako doujinshi shoujo, shonen ^^
Takóbon → wiki nezná xDD
onomatopoí → (zvukomalebná slova) je skupina slov, která foneticky napodobují různé přirozené zvuky jako např. brrr, klap, bác. ( třeba česky haf haf, japonsky wan wan :D)

Malý testík, jak moc jste si to četli :D

1) Co JE manga?
japonský komix

2) Jak se pozná manga?
velké oči, špičatý nos, vymazlené vlasy, použití barevnosti citoslovců (onomatopoí) ^^ a hlavně to, že je z japonska :D

3) Kdy se manga poprvé vůbec objevila?
Do 11, až 13. století, kdy se objevilo 1200 svitků, které údajně sepsal budhistický mnich. Také v . století se objevily jisté dřevoryty, které ale někteří za předchldce mangy nepovažují.
17 - 12

4) co ZNAMENÁ manga?
Znamená humorné obrázky, dnes se ale překládá jako komic, kresba, karikatura.

5) co je Shoujo, shonen?
Shoujo je druh mangy určené jen pro dívky, a shonen pro chlapce

6) jak se jmenuje první sborník mangy a kdy vyšel?
jměnuje se vějíř a první vydání vyšlo v roce 2009

7) Jmenuj příklady české mangy a jejich vydavatelství :)
Albatros - gravitation, temné metro
Talpress - Motýlek


8) závěrečná krutá osma, kolik druhů mangy známe,. resp. poddruhů? a něco o nich...?
• shoujo /šódžo - manga určena pro dívky a ženy
• mahó šódžo - určeno dívkám základní školy, kdy hrdinou je nejčastěji dívka s magickými schopnostmi.
• Shonen / šónen - sportovní nebo z žánru rabukome, určená nejen chlapcům
• Rabukome - takzvaná "love comedy"
• Yaoi/Shonen-ai - manga věnujícíse sexuálnímu vztahu mezi dvěma muži. Rozdíl mezi Yaoi a shonen-ai je v tom, že yaoi jde přímo na sexuální scénky, kdežto v shonen-ai dojde max k puse.
• Yuri/shoujo-ai - to samé co yaoi a shonen ai, jen se věnují vztahu dvou žen
• Džosei - určeno mladým ženám od 18-přes 20
• Seinen - pestrý umělecký výběr, který někdy dosahuje až po pornografii
• Hentai - pornografická manga určená pro dospělé...

Pro zobrazení výsledků kurzorem označte černé řádky!!

článek propůjčen a upraven z: wikipedie.cz
závěrečný test: vytvořen mnou, prosím nekopírovat!!
 



Komentáře

1 Odessa28Nolan | E-mail | Web | 31. března 2012 v 22:34 | Reagovat

Houses and cars are quite expensive and not everyone is able to buy it. However, <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/business-loans">business loans</a> was invented to support people in such kind of situations.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.